TICHO
07.01.2018
MILUJI TICHO
Všimli jste si, že na začátku každého nového roku se rodí jakési blahodárné TICHO?
Jakési prázdno po prosincovém cvrkotu se rozlehne krajinou vnější i vnitřní.
Ráda chodím na kopce, do přírody, ráda se dívám z Boží perspektivy na svět, na svůj život, ten boží rozměr mi dává křídla😊
Zkraje nového roku mne vždy fascinuje jak se pod povrchem Země chystá to nové.
Není jěště vidět ten rozkvět jara, ale pokud přivoníte k Zemi, je zde cítit silný život a dech.
Země oddechuje poklidným spánkem, nikam nespěchá, zná své cykly a odpočívá.
Ví, co ji čeká a je plná důvěry a odevzdanosti.
My lidé jsme často nedočkaví. Skončilo něco starého a čeká nás nové, neznámé.
I v letošním roce naši planetu i lidi čeká velká proměna. Už aby to bylo! Už aby se ukázaly ty zá-zraky, po kterých toužíme, očekáváme manifestace našich vizí.
I já občas cítím netrpělivost ve svém těle a mysli. Cítím těšení se, až porodím všechny své nápady, touhy, až je posdílím se světem. Tohle vnitřní chvění mne dovádí k tvorbě a tak tvořím.
Tvorba zastaví mysl a přivede člověka k zázraku tady a teď.
Zde je již vše obsaženo, ta největší manifestace je náš život.
Dojímá mne život všech bytostí, obyčejný nádech a výdech, příliv a odliv, den i noc. Miluji cykly a ráda jsem při tom.
V tomto novoročním tichu s údivem pozoruji vítr, šumění křídel ptáků, jejich napojení ve společenství.
Naslouchám stromům, jejich moudrosti a slyším znamení, která se mi na cestě ukazují.
Jak na Vás působí TICHO? Slyšíte ty pauzy mezi nádechy přírody i prázdno ve své mysli?
Moc nám všem přeji plnost života v prázdnotě ticha, které plodí ty nejlepší plody, čisté a opravdové bytí.
Krásné zimní roz-jímání přeje,
Ra-duše
