KOMUNIKACE s TĚLEM

Jak často se svým tělem rozmlouváme? Co se stane se vztahem, kde přestaneme komunikovat? Pravděpodobně takovému vztahu bude chybět výživa, po čase začne naše tělo vysychat a stane se nemocným...

Mnohokráte za život jsem se přistihla při myšlence či pocitu, že něco mému tělu chybí. Že není dost zdravé, dost silné, dost takové a makové....
Tyhle plíživé úvahy se objevovaly zřídka, ale zasévaly v mém těle pochybnosti, že není dost-statečné.
I přes to, že jsem měla pocit, že sem tam takováto myšlenka mému tělu neuškodí, mé tělo tehdy, před 12lety vážně onemocnělo.

"Kde nastala chyba", ptala jsem se tehdy? Čím vším jsem svému tělu škodila? Hledala jsem odpovědi na mnoho mých otázek....

Vhledy pak přicházely pomalu, s božím načasováním a bylo toho vážně moc, co jsem svému tělu za svůj život způsobila.
Nevědomě, bez osobní zodpovědnosti, jsem léta překračovala jeho/své možnosti. A přesto mne tělo neopustilo, i přes bolestná zklamání, kdy já jsem opustila své tělo, odpojila se od něj, abych přežila bolesti duše, mne moje tělo dlouho, věrně sloužilo jako nejlepší přítel!

Nemoc byla moudrým poslem pro nové, pravdivé bytí. Byl to rozklad mé falešné osobnosti, mé domnělé identity. Lekce byla tvrdá a cesta skrz nemouhocnout velmi bolestivá. Tehdy jsem jěště nemohla-neuměla, ale dnes s pokorou děkuji za drsnou zkušenost.

Nemoc mne nově propojila do hlubokého vztahu a úcty, komunikace s mým krásným tělem.
Uvěřila jsem, že mé tělo je naprosto dokonale stvořeno a vždy pracuje pro mé nejvyšší dobro. Naučila jsem se odpuštění, které mi tělo zprostředkovalo tím, že se znovu uzdravilo. Uviděla jsem, že možnost uzdravení je ve mne, v mé mysli a způsobu, jakým žiji. Naučila jsem se být se sebou a tělem velice trpělivá a laskavá. Taky jsem pochopila, že zdravé hranice jsou půl zdraví😊Zrodila se ve mne touha mluvit s tělem každodenně.

Nemoc probudila zamilovanost ke každému kousku mého bytí. Promlouvám dodnes ke svým buňkám, chválím a vyživuji je slovy vděčnosti, ony to milují a vrací vše uvnitř mne do rovnováhy.

Tělu i svým orgánům dávám každodenní pozornost, vědomě dýchám, vědomě myslím, cvičím, rozmazluji své tělo všemi smysly. Zamilovaně s tělem tančím, miluji pozorovat jeho jemné pohyby při chůzi či tanci. Naslouchám tiše tlukotu srdce a dechu, podivuji se nad zázrakem života bez ustání...

Naše těla jsou dokonalá, jsou milujícími dary, nejlepším přítelem na naše cesty pozemským životem.

Bez naší lásky k vlastnímu tělu nemůžeme milovat druhé bytosti, nemůžeme plně realizovat osobní potenciál duše. Chybí nám energie, stáváme se snadno závislými na vnějších impulsech, které nenahradí upřímnou výživu lásky k vlastnímu životu ve hmotě.

V dnešní době existuje přemíra technik, způsobů, jak uzdravit své tělo, svůj příběh duše. Každý si nachází tu cestu, se kterou rezonuje v daný čas.

Na konci každého uzdravení však dřímá poznání, že tím NEJ odborníkem jsme my sami. Každý z nás má možnost být zdravý, každý z nás může zahájit samo-ozdravný mechanismus těla už TEĎ!

Pokud cítíte volání v této oblasti svého života, ráda Vás provedu a podpořím osobními i profesními zkušenostmi😊

Přeji nám všem v těle plno sebelásky a údivu nad zázrakem stvoření života.

S láskou,