Publikované články

Od dětství si prostě ráda píši ...

Autorka: Ra-duše


Na kolena klekám
Na kolena klekám

24.8.2019

NA KOLENA KLEKÁM:

Dnes po cestě domů, krásnou, českou krajinou
si zodpovídám vnitřní otázky, na které často hledají i moji klienti v terapeut.poradně své odpovědi.

"Ve všech lidských vztazích se učíme sebelásce, odpuštění a pokoře", ....noří se odpověď z mého srdce.

Všechny vnitřní i vnější turbolence nás vracejí zpět k sobě,
do hloubky našeho Ducha i těla.

Denně jsme testováni, jestli jsme dobře ve svém středu,
zda vyjadřujeme osobní pravdivost v každé situaci.

Když tak nečiníme, začnou nám druzí osobní nepohodu zrcadlit, přitlačí tam či jinde na naše bolístky a my máme důvod své emoce hodit na ně.

Pak se jěště více oddalujeme vnitřní pravdě, začneme se halit do závojů iluzí, které se zrovna hodí, jak se ochránit před útokem, bolestí, konfrontací se svou lidskou nedokonalostí.

Vzdalujeme se lásce k sobě, nejde nám odpustit druhému onu pravdu, natož sobě všechny iluze, které jěště žijeme a hrajeme venku.

Když se nakulí už mnoho konfrontace, začneme se motat v kruhu, cítíme chaos, odpojení, jdeme do oběti či agresora a kruh se uzavírá.

Cesta zpátky k sobě je momentem pokoření se před svou malostí, že jsem zase ublížil sobě i druhým.

Když jsme schopni čas od času padnout na kolena,
život nás nemusí položit hlouběji, na dno, ústy do bahna našich vlastních sraček😇

Osobně volím kolena, kde nacházím znovu vnitřní klid, setkávám se zde s Bohem, mou láskou Kristem,
který mne zná lépe, než já sama sebe.

Pak se pomalu narovnám, nadechnu, poděkuji za boží lásku a věrnost a jdu to zkusit znova, lépe:)

Mohu být před lidmi tím, kým jsem a znovu procházet tu pozemskou trojicí:

SEBELÁSKA-ODPUŠTĚNÍ-POKORA
a pak, jako bonus,
přichází jěště velká VDĚČNOST za život a propojení se vším, co jest🙏💝💞

Přeji nám všem, pokorné putování životem,
odřená kolena se hojí rychle, když na ně s láskou klekáme😘

Ra-duše

UTRPENÍ

19.3.2019

Když trpíme kvůli bolesti a nemoci,
ve skutečnosti truchlíme nad svými sny o tom, co se mělo stát...
Bolest a nemoc otřásají našimi příběhy o životě, kontrole...

Jsme životem a život je nám vždy nablízku💕,
jsme oceánem a vše ostatní je jeho vlnami❣️

Dokud prožíváme a JSME v přítomnosti,
je vše v pořádku.

Utrpení začíná v momentě, kdy si kolem těchto přicházejících vln začneme vytvářet příběhy...minulosti či budoucnosti.

Nádech a výdech,
dovolme všem vlnám procházet skrz,
jsme životem❣️😘

TRPĚLIVOST na CESTĚ:

20.11.2018 

V dnešní době žijeme obklopeni technologickou společností, kde téměř vše v životě je určeno k tomu, abychom to zmanipulovali k vlastním cílům.

Vše, co se nám zachce chceme mít včas, nejlépe ihned. Technologie nás přibližují v čase, ale vzdalují od hřejivého setkávání v srdcích.
Technologie nepřipouští časové průtahy, ztrácíme často trénink v naší TRPĚLIVOSTI.

Trpělivost je LÁSKA na dlouhou trať, jejímž smyslem je vydržet za těžkých okolností, aniž to vzdáme nebo se poddáme hořkosti.
Znamená to brát, co život přináší a to včetně utrpení.
Pracovat dál, i když je odměna daleko.

Boží načasování je zcela jiné, než to naše lidské nebo technologické🤔
Z našeho hlediska mnohdy Stvořitel zdržuje se svou milostí, nechápeme proč jěště odkládá řešení.

Cítíme, že jsme došli až na dřeň míry snesitelnosti toho, co jěště zvládneme.
Jenže nahoře existuje pro náš život nějaká rozhodující proměnná, kterou momentálně my nemáme k dispozici.

Co práve teď nahoře pozdržují ve vašem životě?
Jste ochotni se toho vzdát?
Jste ochotni posečkat a důvěřovat, že VŠE se právě TEĎ děje pro Vaše nejvyšší blaho?

Moment puštění a odevzdání se do Boží náruče nám často přinese ono řešení, konečně pro NĚJ vznikne prostor🌷

Přeji nám všem mnoho lásky pro SEBE samé v běhu na dlouhou trať v lekcích, které nás VŽDY budují v růstu
Ducha🌷

Ať máme odvahu jít dál v důvěře, i když cíl je stále daleko.
Nechť na naší cestě je vždy někdo, kdo nás podepře, když už nemůžeme vstát sami.
Nechť jsme ochotni zemřít sami sobě, svým nárokům, jak má náš život vlastně vypadat.

Učme se dál přijímat a pouštět, nádech a výdech, zrození a smrt v koloběhu lidského bytí.

Nikomu nepatříme🌷:

13.10.2018

Nikdo si nás nemůže nárokovat, svým časem, pozorností, hrubostí, manipulací, ani láskou.

Když naše duše a tělo volá po samotě a lásce,
jsme to jen MY,
kdo ji můžeme slyšet a obdarovat💞

Když se staneme citilvými, jemnými k sobě, přesně víme, KDY a CO potřebujeme.

Mnohdy do našich potřeb a pocitů vstupují i druzí,
třeba naše vnitřní hlasy:
" Teď nemůžeš, teď se to nehodí,
měla bys tohle a tamto, tvoje dítě chce to a ono...."

Nebo naši blízcí, nesouhlasí, necítí naše potřeby, touhy a my se necháme rozebrat na tisíce kousků a místo těch svých, plníme potřeby okolo sebe😫

Kde jsme se SOBĚ ztratili?
Kde jsme na sebe zapomněli?
Kde jsme se neslyšeli?
Kde jsme na sebe nebyli jemní a laskaví?

Znáte to?
Tenhle vnitřní dialog začíná každodenně uvnitř nás....
My jsme SOBĚ tím NEJ přítelem nebo protivníkem?

Často se opouštíme a pak se divíme, že život se odvíjí jinak.
Jsme prázdní a bolaví, ale KDO koho OPUSTIL?

ANEBO, jsme plní a bohatí, vnitřně celistvý, srdce napěchované láskou, až k prasknutí😘😍
Přetékající VDĚČNOSTÍ, za život, vztah k SOBĚ....

Nikomu nepatříme, patříme totiž jen a jen SOBĚ,
tedy pardon BOHU🌈😘


BDĚLOST:

4.9.2018

Tento rok "nekonečné osmičky" silně vnímám podrobování svého života optikou lásky😍
Nejen, že Venuše vládne láskou, ale i my pozemšťané jsme již dozráli do pravdivosti Srdce a není cesty zpět:)

Denně jsem konfrontována s tím, zda-li mé reakce vychází opravdu z bezpodmínečné lásky, ze srdce.
Nacházím mnoho nedokonalosti v mé lidské lásce, zejména ve svém partnerském vztahu.

Zde stále pouštím jakákoli očekávání na růst druhého.
Děkuji vědomí, že je bdělé a upozorní mnohdy na nevhodné podporování na cestě.
Často se zastavím a místo slov volím ticho, obejmutí a přijetí dané možnosti vývoje každé bytosti v rytmu jeho Duše:)

I v terapiích u klientů vidím, jak aktuálním tématem letos je:
CO JE TO vlastně LÁSKA? A jak ji mohu čistě žít v každém vztahu?

Uvědomuji si, jak málo stále víme o lásce, jak daleká cesta je stále před námi všemi🌈

Buďme dál otevřeni se učit, jak namíchat tuto NEJ ESENCI života💕

(Nový zákon: 1list Korintským 13)

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.

Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.

A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne.
Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno......


Pokud se díváme pouze na význam slova krize, jedná se o obrat ve vývoji, narušení rovnováhy, rozhodování a oddělování se, aj.Krize je zcela jistě příležitostí ke změně, dostáváme se do přechodového období, které nás vede z jedné fáze do další. Krize nám pročišťuje životy, dostává nás do vnitřního dialogu, odvádí nás ze světa k sobě samému. Život...

Jak často se svým tělem rozmlouváme? Co se stane se vztahem, kde přestaneme komunikovat? Pravděpodobně takovému vztahu bude chybět výživa, po čase začne naše tělo vysychat a stane se nemocným...

TICHO

07.01.2018

Všimli jste si, že na začátku každého nového roku se rodí jakési blahodárné TICHO?Jakési prázdno po prosincovém cvrkotu se rozlehne krajinou vnější i vnitřní. Ráda chodím na kopce, do přírody, ráda se dívám z Boží perspektivy na svět, na svůj život, ten boží rozměr mi dává křídla😊

Jako lidé jsme byli stvořeni, abychom měli sny a vize. Už jako malé děti jsme snili o tom, jaké to bude vyrůst, čím budeme a co nám život nadělí.Mít své sny je velice důležité, naše vize jsou hnacím motorem ke změnám a odvážným krokům. To ony nás táhnou k vykročení z komfortní zóny, mimo své pohodlí nás vábí melodie neznámého dobrodružství....

Dotýkání se

03.10.2017

Jako lidé jsme pozapomněli, jakou sílu má dotýkání se svého těla, těla druhého, prosté objímání......

Čím starší jsem, tím více uctívám "obyčejný" dny....když vedle sebe děláme, co nás baví a v tichosti se na sebe usmíváme. .. jsem blažená.....

Muž a žena

14.08.2017

Můj muž mi včera vyprávěl u krbu v našem domě indiánský příběh. Za těch 15let co spolu žijeme mne stále mile překvapuje 😊

Partnerství

05.06.2017

Člověk má mnoho iluzí o lásce a vztazích. Osvobodit se od nánosů vlastních programů trvá nám lidem skoro celý život.....naše božství je úžasné, ale lidství nám vrací pokoru.

SAMOTA DAREM

03.06.2017

Když jsem byla mladší, samota mne děsila. Měla jsem pocit, že mi něco utíká, když jsem sama. Nechtělo se mi čelit svým pocitům, které v samotě volají o pozornost.

Pokud chceme milovat sebe samotné, je potřeba se prvně poznat až do morku svých kostí.

Pokud jsme ukotvené ve svém středu, skze naše vědomí dostáváme vždy jasný signál, jaká volba je pro nás právě teď výživná. Zde již mnoho z nás stojí, ve svém středu, ve své síle a pravdivé podstatě.