Publikované články

Od dětství si prostě ráda píši ...je to má vášeň, pro Vás třeba inspirace...

Autorka: RADUŠ

FÉNIX.....rozepsaná kniha:

2.2.2021

I.kapitola

"Nestihnu let z Atlanty domů", má noční můra, která mne roky stíhá. Zírám do zrcadla na toaletě v letištní hale a okamžik protíná jen tikot hodin. Ten pohled do zrcadla mě fascinuje a zároveň paralyzuje, "umírám", ozývá se hlas v hlavě...
Pocit je tak silný a myšlenky tak svíravé, že se nemohu pohnout z místa, jen zírám upřeně na svůj odraz v zrcadle. Jsem přeci mladá, teď ještě ne, "umíráš, je to tak", ozve se zase důrazně vnitřní hlas. Celá se třesu, pot mi tane mezi prsy a mé tělo se chvěje. Zrak se mi více a více rozostřuje, obraz v zrcadle mne hypnotizuje, nemohu jej opustit, i když je už celý rozmazaný. "Domů, letíš domů", ozve se vzdálený hlas, jak z jiného světa a dodává mi sílu své nohy pomalu odlepit a jít. Běžím chodbou k mému letu, pocity slabosti prostupují každou buňkou mého těla, každý krok je těžký jako okovy. V letadle dopadám do sedadla choulím se hlavou k okénku, blízkost nebe mě uklidňuje, dýchám, zhluboka dýchám...vzlétáme.

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Na pokračování:) v procesu zrodu....


LASK-A

03.11.2022 

LÁSKA je neustálé LA-DĚNÍ se na SOU-LAD se sebou, s tím druhým.

Máme v životě pár manželských párů, které známe roky, o kterých mohu s jistotou říci: "Těm to spolu fakt pěkně ladí." Potkávám zde v horách, jako všude jinde, krásné bytosti a je čas vést hlubší rozhovory o lidském putování. 

Nejspíše v závanu roku dvojek, nás naše povídání většinou svede k diskusi o partnerství. S úsměvem naslouchám, vnímám, jak nám VŠEM jde o sdílení LÁSKY s druhou bytostí. Je to alchymie to společné SOULADĚNÍ končíme tyto rozhovory a žehnáme si láskou na cestě.....

I já se vylaďuji teď, teď, teď, aby v každé buňce mého těla proudila tahle vyživující esence jménem LÁSKA.

Láska K - OD Boha jako zdrojový trojúhelník ve vztahu.

Za svůj život jsem prošla mnoha vztahy s muži. Jak čas a zkušenosti plynuly, zvědomovala jsem si, co jsou mé potřeby, co jako žena nabízím, co jsou mé dary i slabosti, co si opravdu pro sebe přeji a co naopak již nechci. A tak se pomalu z nezralých, závislostních vztahů přehoupl můj život do opravdovosti, přestala jsem hrát vztahové hry a před třicátým rokem se zjevil můj současný muž.

Náš vztah se vyvíjel tři roky pouze v přátelsko-duchovní rovině, což mi pomáhalo zahojit mnohá zklamání a bolesti ze vztahů.Zde se také zrodilo rozhodnutí, že si přejeme založit rodinu. Za těch necelých 20let společné cesty si procházíme různá období, cesty z kopce i na úpatí hor, rovinky i zákruty, co nás však plně kotví, je osobní vztah s Bohem. Tvoříme doma takový trojúhelník, kdy nejdůležitější vztah máme každý za sebe s Bohem a jeho bezpodmínečnou láskou. ON stojí ve špici trojúhelníku nad námi a my oba v jeho zemitých rozích. Čím blíže je kdo z nás k Bohu, tím blíže JSME si navzájem i k SOBĚA uvnitř onoho pomyslného trojúhelníku jsou chráněny naše děti a domov. Zásadní zdroje našeho vztahování se k sobě je DŮVĚRA, LÁSKA, ODPUŠTĚNÍ a SVOBODA. 

Vše ostatní potřebné se rodí a sílí v čase naší společné poutě. Jak rosteme a zrajeme, tvoříme spolu nové VIZE, ke kterým s pokorou směřují naše kroky. Učíme se propouštět staré programy mysli a hledět dál skrze SRDCE, neusilovat jen o své touhy, ale s vírou otevírat dveře ZNOVU a ZNOVU Boží vůli.

Nechť jsou všechny naše VZ-TAHY požehnané Boží přítomností, ať mi lidé nebráníme tomu nejlepšímu, co nám Bůh nachystal.

S pokorou a vděkem za všechny DARY života.

NAD-DĚJ-E

7.10.2020

"Naději slož v Hospodina. Buď rozhodný, buď udatného srdce, naději slož v Hospodina!" Žalm 27:14

Dnes ráno jsem se zamyslela, proč se mne tolik dotýkají tyhle biblické verše. Došlo mi, že slovo NA-DĚJ-E je vlastně nad dějem, být nad veškerým děním. Ať se děje cokoliv v našem životě, zkoušet být nad tímto dějem, nevěřit naší lidské interpretaci, která je omezená. Pokusit se dostat nad děj, zlehka nahlédnout do Boží perspektivy, která je tak dokonalá a blahá. Když se neidentifikujeme s děním, můžeme právě prožít Boží naději, která má vždy to NEJ východisko.

Zažívám v tomto období odchod ze života pro mne velmi blízké osoby. Už po tolikáté mám možnost čelit této metamorfóze těla i Ducha. Vlastně nyní, nově prožívám dar být při-tom-na. Téma smrti se mnou žije od mého narození, jak jinak, že? Polarity zde prostě jsou jako duchovní zákon-nitˇ-osti. 

Tehdy, ve stejném roce mého zrození odešly dva blízcí lidé z našeho rodu. Čas života plynul a v dospívání mne opět navštívila paní smrt a tentokráte rychle, tragicky odnesla dva nejbližší muže mého života. Nemohla jsem tehdy být při tom. Nedostalo se mi výsady rozloučení, doprovázení, smíření. Trvalo pak další roky, než tohle vše smrti přirozené, proběhlo za více bolestných okolností mých ne-mocí. 

Nyní jsem požehnaná, mohu být při-tom. Zažívám velké přijetí Božího načasování, radost, jak nás smrt všechny doma spojuje v lásce a spolupráci. Smrt nám vždy přináší kupu milosti a lásky, je darem stejně jako život sám. Prožívám vděčnost, že můžeme zde na Zemi stále svobodně umírat stejně jako žít. I když chvíle diskomfortu také proběhla, kdy nám onu blízkou osobu zavřeli do špitálu se slovy: "Teď už k ní nikdo nemůže, kvůli covid šílenství". 

 Naštěstí máme stále volbu dožít doma, v náručí rodiny, podpory a lásky. Být smrti nablízku, být s ní. Vnímám, jak je pro mě důležité pěstovat vnitřní klid a odevzdanost od samého rána do usnutí. Hlídat si, jestli má péče o druhé není "staráním se", však mé starosti nikomu nepomohou, byť jenom přitíží. Ale hledět, zda opravdu ze srdce "pomáhám", zda nabízím sebe, své ruce a náruč k podpoře růstu Ducha i konkrétní situace. 

Tenhle vnitřní domov nepotřebujeme uklízet jenom při smrti, ale nutně jej hýčkat za života. Být doma, ve svém nitru, pěstovat a zalévat klid, lásku a smíření se vším, co jest. Každý máme každou sekundu svobodu, jak budeme v životě i smrti přítomni. Zda porosteme skrze utrpení či pochopení. 

Za svůj život jsem si zprostředkovala kupu utrpení, raději vědomě již volím pochopení. Mnohdy ve svém procesu vývoje podlehnu zpět dramatům mysli a starým návykům zkušenosti. 

Pak rychle s nádechem i výdechem skočím NAD-DĚJ a pochopím, že MOHU.

Přeji nám všem přátelé, nekonečnou nádrž vnitřního klidu, hýčkejte si ho a děkujme smrti i životu, že jako muž a žena, tančí stále SPOLU...

Na kolena klekám
Na kolena klekám

24.8.2019

NA KOLENA KLEKÁM:

Dnes po cestě domů, krásnou, českou krajinou
si zodpovídám vnitřní otázky, na které často hledají i moji klienti v terapeut.poradně své odpovědi.

"Ve všech lidských vztazích se učíme sebelásce, odpuštění a pokoře", ....noří se odpověď z mého srdce.

Všechny vnitřní i vnější turbolence nás vracejí zpět k sobě,
do hloubky našeho Ducha i těla.

Denně jsme testováni, jestli jsme dobře ve svém středu,
zda vyjadřujeme osobní pravdivost v každé situaci.

Když tak nečiníme, začnou nám druzí osobní nepohodu zrcadlit, přitlačí tam či jinde na naše bolístky a my máme důvod své emoce hodit na ně.

Pak se jěště více oddalujeme vnitřní pravdě, začneme se halit do závojů iluzí, které se zrovna hodí, jak se ochránit před útokem, bolestí, konfrontací se svou lidskou nedokonalostí.

Vzdalujeme se lásce k sobě, nejde nám odpustit druhému onu pravdu, natož sobě všechny iluze, které jěště žijeme a hrajeme venku.

Když se nakulí už mnoho konfrontace, začneme se motat v kruhu, cítíme chaos, odpojení, jdeme do oběti či agresora a kruh se uzavírá.

Cesta zpátky k sobě je momentem pokoření se před svou malostí, že jsem zase ublížil sobě i druhým.

Když jsme schopni čas od času padnout na kolena,
život nás nemusí položit hlouběji, na dno, ústy do bahna našich vlastních sraček😇

Osobně volím kolena, kde nacházím znovu vnitřní klid, setkávám se zde s Bohem, mou láskou Kristem,
který mne zná lépe, než já sama sebe.

Pak se pomalu narovnám, nadechnu, poděkuji za boží lásku a věrnost a jdu to zkusit znova, lépe:)

Mohu být před lidmi tím, kým jsem a znovu procházet tu pozemskou trojicí:

SEBELÁSKA-ODPUŠTĚNÍ-POKORA
a pak, jako bonus,
přichází jěště velká VDĚČNOST za život a propojení se vším, co jest🙏💝💞

Přeji nám všem, pokorné putování životem,
odřená kolena se hojí rychle, když na ně s láskou klekáme😘

Ra-duše

UTRPENÍ

19.3.2019

Když trpíme kvůli bolesti a nemoci,
ve skutečnosti truchlíme nad svými sny o tom, co se mělo stát...
Bolest a nemoc otřásají našimi příběhy o životě, kontrole...

Jsme životem a život je nám vždy nablízku💕,
jsme oceánem a vše ostatní je jeho vlnami❣️

Dokud prožíváme a JSME v přítomnosti,
je vše v pořádku.

Utrpení začíná v momentě, kdy si kolem těchto přicházejících vln začneme vytvářet příběhy...minulosti či budoucnosti.

Nádech a výdech,
dovolme všem vlnám procházet skrz,
jsme životem❣️😘

TRPĚLIVOST na CESTĚ:

20.11.2018 

V dnešní době žijeme obklopeni technologiemi, kde vše, co se nám zachce, můžeme mít hned. Žijeme v době INSTANTNÍ:)Technologie nás přibližují v čase, ale vzdalují od hřejivého setkávání v srdcích. Ztrácí se nám lidský trénink TRPĚLIVOSTI a zrání v čase....

Trpělivost je LÁSKA na dlouhou trať, jejímž smyslem je vydržet za těžkých okolností, aniž to vzdáme nebo se poddáme hořkosti.Znamená to brát, co život přináší a to včetně utrpení. Pracovat dál, i když je odměna daleko.Boží načasování je zcela jiné, než to naše lidské nebo technologické.

Z našeho hlediska mnohdy Stvořitel zdržuje se svou milostí, nechápeme proč jěště odkládá řešení. Cítíme, že jsme došli až na dřeň míry snesitelnosti toho, co jěště zvládneme.Jenže nahoře existuje pro náš život nějaká rozhodující proměnná, kterou momentálně MY nemáme k dispozici.

Co práve teď nahoře pozdržují ve vašem životě?Jste ochotni se toho vzdát?Jste ochotni posečkat a důvěřovat, že VŠE se právě TEĎ děje pro Vaše nejvyšší blaho?

Moment puštění a odevzdání se do Boží náruče nám často přinese ono řešení, konečně pro NĚJ vznikne prostor. Ať máme odvahu jít dál v důvěře, i když cíl je stále daleko.

Nechť na naší cestě je vždy někdo, kdo nás podepře, když už nemůžeme vstát sami. Nechť jsme ochotni zemřít sami sobě, svým nárokům, jak má náš život vlastně vypadat. Učme se dál přijímat a pouštět, nádech a výdech, zrození a smrt v koloběhu lidského bytí. 


Nikomu nepatříme🌷:

13.10.2018

Nikdo si nás nemůže nárokovat, svým časem, pozorností, hrubostí, manipulací, ani láskou.

Když naše duše a tělo volá po samotě a lásce,
jsme to jen MY,
kdo ji můžeme slyšet a obdarovat💞

Když se staneme citilvými, jemnými k sobě, přesně víme, KDY a CO potřebujeme.

Mnohdy do našich potřeb a pocitů vstupují i druzí,
třeba naše vnitřní hlasy:
" Teď nemůžeš, teď se to nehodí,
měla bys tohle a tamto, tvoje dítě chce to a ono...."

Nebo naši blízcí, nesouhlasí, necítí naše potřeby, touhy a my se necháme rozebrat na tisíce kousků a místo těch svých, plníme potřeby okolo sebe😫

Kde jsme se SOBĚ ztratili?
Kde jsme na sebe zapomněli?
Kde jsme se neslyšeli?
Kde jsme na sebe nebyli jemní a laskaví?

Znáte to?
Tenhle vnitřní dialog začíná každodenně uvnitř nás....
My jsme SOBĚ tím NEJ přítelem nebo protivníkem?

Často se opouštíme a pak se divíme, že život se odvíjí jinak.
Jsme prázdní a bolaví, ale KDO koho OPUSTIL?

ANEBO, jsme plní a bohatí, vnitřně celistvý, srdce napěchované láskou, až k prasknutí😘😍
Přetékající VDĚČNOSTÍ, za život, vztah k SOBĚ....

Nikomu nepatříme, patříme totiž jen a jen SOBĚ,
tedy pardon BOHU🌈😘


BDĚLOST:

4.9.2018

Tento rok "nekonečné osmičky" silně vnímám podrobování svého života optikou lásky😍
Nejen, že Venuše vládne láskou, ale i my pozemšťané jsme již dozráli do pravdivosti Srdce a není cesty zpět:)

Denně jsem konfrontována s tím, zda-li mé reakce vychází opravdu z bezpodmínečné lásky, ze srdce.
Nacházím mnoho nedokonalosti v mé lidské lásce, zejména ve svém partnerském vztahu.

Zde stále pouštím jakákoli očekávání na růst druhého.
Děkuji vědomí, že je bdělé a upozorní mnohdy na nevhodné podporování na cestě.
Často se zastavím a místo slov volím ticho, obejmutí a přijetí dané možnosti vývoje každé bytosti v rytmu jeho Duše:)

I v terapiích u klientů vidím, jak aktuálním tématem letos je:
CO JE TO vlastně LÁSKA? A jak ji mohu čistě žít v každém vztahu?

Uvědomuji si, jak málo stále víme o lásce, jak daleká cesta je stále před námi všemi🌈

Buďme dál otevřeni se učit, jak namíchat tuto NEJ ESENCI života💕

(Nový zákon: 1list Korintským 13)

Kdybych mluvil jazyky lidskými i andělskými, ale lásku bych neměl, jsem jenom dunící kov a zvučící zvon.

Kdybych měl dar proroctví, rozuměl všem tajemstvím a obsáhl všecko poznání, ano, kdybych měl tak velikou víru, že bych hory přenášel, ale lásku bych neměl, nic nejsem.

A kdybych rozdal všecko, co mám, ano, kdybych vydal sám sebe k upálení, ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje.

Láska je trpělivá, laskavá, nezávidí, láska se nevychloubá a není domýšlivá.
Láska nejedná nečestně, nehledá svůj prospěch, nedá se vydráždit, nepočítá křivdy.
Nemá radost ze špatnosti, ale vždycky se raduje z pravdy.
Ať se děje cokoliv, láska vydrží, láska věří, láska má naději, láska vytrvá.
Láska nikdy nezanikne.
Proroctví - to pomine; jazyky - ty ustanou; poznání - to bude překonáno......


SEBELÁSKA 

03.10.2016

Sebeláska znamená, že se mám ráda taková, jaká jsem, se vším všudy.

Žena se proměňuje nejenom v průběhu života, ale i v rámci měsíčního cyklu. Tyto proměny představují obrovský a často nevyužívaný osobní a pracovní potenciál.

SVOBODNÝ DUCH

01.01.2014

Člověk je ze své podstaty svobodná bytost, protože má možnost volby. Neseme zodpovědnost za to, co si zvolíme. Francouzský filozof Jean-Paul Sartre řekl: "Jsme odsouzeni ke svobodě. Ale k čemu je svoboda, ne-li k tomu, aby ses angažoval..."

ŽIVÁ VÍRA

01.08.2013

Věřit znamená, spolehnout se na to, v co doufáme, a pevně počítat s tím, co nevidíme.

Každý nový den nám přináší nějaké příležitosti, výzvy, úkoly, nečekané situace a je potřeba se rozhodovat, co je pro nás důležité a jak naložit s možnostmi, které přicházejí. V průběhu života čelíme rozhodnutím profesního či soukromého směřování a ať už vědomě či nevědomě je naše volba ovlivněna tím, co je pro nás v životě hodnotou. Životní hodnoty...

Nemoc je zpráva Duše, sdělení pro nás, co je potřeba v životě změnit, abychom byli opět zdraví a svobodní.

Rakouský neurolog a psychiatr Viktor Frankl říká: "Být člověkem znamená být ve vztahu." Tím je myšleno vztahovat se k čemukoli. Pokud není člověk ve vztahu, stane se "nemocným". Důsledkem naší nenaladěnosti jsou mezilidské vztahy. Žijeme totiž v době, kdy vidíme jejich naprostou nefunkčnost. Je proto nezbytné se podívat, kdy v nich hrajeme falešné...

"Jak krásná, jak líbezná jsi, ženo..., postavou se podobáš palmě a svými prsy hroznům datlí, dech tvého chřípí jablky voní, patro tvých úst je jako nejlepší víno. Jedině pro mého milého stéká, plyne i ve spánku z mých rtů..." Starý zákon, kniha Píseň písní

"Když se člověk odevzdá, Světlo přijde nečekaně. Rodí se skrze odevzdání, ne vlastní snahou..." Rybka Radka.

"Letos na jaře mne kolem třetí hodiny ranní vzbudilo příjemné šimrání v celém těle. Po probuzení jsem objevila své tělo složené z jakýchsi gelových kuliček, které proudily a barevně zářily celou buněčnou strukturou mého těla. Neděsí mne cestování mimo tělo, čas a prostor, znám tyhle výlety řádku let, ale pokaždé je to jiné.